Škoda D.1 - Kopro
Škoda D.1 - Kopro |
Léto 2005, nedávno dokončená Avia už stála ve vytrýnce a já už zas přemýšlel, na které z ledadel z PENNY se vrhnu. Rozhodnul jsem se pokračovat v řadě starších letadel (Caydet, Avia) a tak padnul výběr opět na model z produkce Kopro, Škodu D.1. Tenkrát jsem plánoval pokračovat dál ve stavbě zakoupených letadel, vše dopadlo ale úplně jinak, proto je Škoda D.1 zatím mým posledním modelem letadla (krom dvou vyjímek, ale o těch někdy jindy). |
Stavba:Stejně jako Avie, byla i tato stavebnice odlévaná z trochu lámavé bílé umělé hmoty. Obsahovala 34 dílů, které se daly všechny dobře zpracovat. Vnitřek kokpitu, který mimojiné obsahuje i pedály, je nabarven šedomodrozelenou a trochu odřen na kov. Vrtule je klasické koncepce, otáčivá. Do čumáku jsou vlepeny výfuky a dva kulomety Vickers. Vše je patinováno barvou ocele a dehtovou černou (jedna z nejlepších barev pro zašpinění). Podvozek je celý lepen napevno, kola se neotáčí. Asi nejmohutnější díl, celé stavebnice, bylo horní křídlo. K trupu je přichyceno celkem 8 vzpruhami, které bylo potřeba upravit, aby vše pasovalo. Po přilepení křídla jsem si už připravoval materiál pro nanesení obtisků, když jsem šikovně zavadil s letadlem za talířek s vodou a celá horní konstrukce odpadla. Horní křídlo je lepeno dvakrát, naštěstí nebylo potřeba žádnou ze vzpruh opravovat. Stavebnice obsahovala dvě kamuflážní schémata a markingy. Prvním byl stroj "Bezpečtnostního letectva" v šedozeleném nátěru a druhý byl ve službách "Leteckého učiliště v Prostějově" v barvě plechu. Vybral jsem si druhé schéma, protože první celokovová letadla v barvě materiálu patří k těm nejhezčím strojům vůbec. Celá konstrukce je nabarvena barvou hliníku (humbrol 11) a patinována dehtovou černou (revell 6). Marking se opět skládal z velkých obtisků českých vlajek. Tahle skrytá hrdost tehdejšího čekého letectva dodává celému modelu jedinečný nádech. Stavebnice byla už starší a na obtisky, které dlouho ležely zabalené v plánku se obtiskly písmenka z návodu. Jinak byly bez chyby. Stačilo dotvořit poslední úpravy na patině a model byl hotov. |
Shrnutí:měřítko: 1:72 výrobce: Kopro (Kovozávody Prostějov) doplňky: žádné úpravy: žádné barvy: Humbrol + Revell + Model Master patina: odřeniny na kov, celý model je potřen špinavou vodičkou (ředidlo:barva (revell 6); v poměru 10:3 + nečistoty) doba práce: cca 10 hodin |
|
Další fotografie:http://www.foto-album.cz/show.photo?Id=200756&Action=Max |
Historie:S historií československé letecké továrny AVIA se pojí i krátká existence letadlového oddělení Škodových závodů v Plzni. Toto oddělení bylo založeno v roce 1925 a jeho hlavním úkolem bylo zahájit výrobu celokovových letadel se skořepinovými trupy a nosnými plochami potaženými plátnem s postupným uplatněním celokovových konstrukcí. Protože tehdejší konstruktéři neměli s touto progresivní metodou stavby letadel téměř žádné zkušenosti, navázal podnik Škoda Plzeň jednání s francouzskou firmou Émile Dewoitine a projevil zájem o licenční výrobu stíhacího letounu D-12C-1, jehož prototyp byl v roce 1925 právě zalétán a jehož další vývoj se zdál být perspektivní. Jednání se protahovalo, protože sama továrna Dewoitine ve vývoji D-12C-1 nepokračovala a zaměřila svojí pozornost na výkonější D-19C-1 a posléze v roce 1926 na typ D-21C-1 s třířadým dvanáctiválcem Hispano Suiza 12 Gb o 423 kW (575 k). Tento typ se pak pro francouzské letectvo vyráběl v sérii. Dohody Škody Plzeň a továrny Dewoitine bylo nakonec dosaženo na licenční výrobu tyou D-21C-1, ale s domácím motorem Škoda L, rovněž třířadým, o výkonu 367 kW (500 k), což byla obdoba motoru Hispano Suiza 50. Nepřipravenost výroby a nedostatek zkušeností vedly k tomu, že první kus byl postaven až v roce 1928 a série 15 kusů se stavěla do roku 1929, kdy ji převzalo i československé letectvo. Stroje nesly označení Škoda D.1. Francouzský vzor byl vyzbrojen dvěma kulomety na trupu a dvěma v křídle, standartní výzbrojí našich D.1 byly jen dva synchronizované kulomety Vickers na trupu. V československém letectvu hrály D.1 vždy druhořadou roli, vynikaly však robustností a vysokou životností draku. Po ustavení bezpečnostního letectva ministerstva vnitra bylo předáno pět strojů této složce. Z nich vzalo dva stroje v roce 1937 vojenské letectvo zpět a zbylé byly v roce 1939 zrušeny. Svým významem však má D.1 své místo v československém letectvu, neboť právě na tomto licenčním typu byly získávány zkušenosti s celokovovou stavbou letadel v našem průmyslu, které byly později uplatněny u vlastních, domácích konstrukcí. |
|
Pro zobrazení podrobnější historie a technických udajů stroje, klikněte na následující odkaz: |
